Možná i vám někde hluboko v paměti utkvělo z hodin dějepisu na základní škole spojení „lid popelnicových polí“. Možná si dokonce vybavíte, že se toto označení používá pro dávné kultury doby bronzové a že tento název nesouvisí s odpady, nýbrž s pohřebními rituály. Přitom je docela možné, že až se třeba za další tři tisíce let budou archeologové přehrabovat pro změnu v naší minulosti, bude se jim stejné označení dobře hodit i na nás. Ale nebude to právě lichotivá vizitka, protože v našem případě to bude spíše kvůli obrovským skládkám a zaneřáděné přírodě. A popravdě dnes vlastně nemáme daleko ani k tomu, aby nás ty haldy odpadků také doslova pohřbily – vždyť jen v České republice se v roce 2020 vyprodukovalo bezmála 38,5 milionu tun odpadu.
Každý „lid“ je tvořen jednotlivými „člověky“, kteří mají svoji odpovědnost a také možnost sami za sebe přispět k lepšímu celku. Řečeno jednodušeji a ne tak vzletně: Každý z nás může ovlivnit, jak velké množství odpadu vyprodukuje a jak s ním naloží. V tomto „článku na pokračování“ bychom se právě na tyto otázky chtěli podívat podrobněji a konkrétně.
Odpad z domácností (a odpad jemu podobný) je souhrnně označován jako odpad komunální. V roce 2020 jej průměrný Čech vyprodukoval téměř půl tuny. Jen necelou čtvrtinu se přitom podařilo recyklovat a téměř polovina skončila zcela bez užitku na skládce. Konkrétně z Malenovic pak skončilo na skládce v roce 2020 přes 300 tun netříděného komunálního odpadu. Každý z nás k tomu tedy v průměru „přispěl“ téměř čtyřmi metráky směsného odpadu bez dalšího využití. Za jediný rok…
Vcelku snadno by se přitom dalo dosáhnout čísel třetinových, nebo alespoň polovičních. Statistiky uvádějí, že jen asi 35-40 % obsahu běžné domovní popelnice představuje odpad, který nelze jednoduše vytřídit. Minimálně stejné množství v ní tvoří papír, plasty a sklo, které lze nejen dobře vytřídit, ale také recyklovat. A ke 20 % celkového objemu popelnice se pak blíží množství odpadu, který by mohl skončit na kompostu nebo v biokontejneru.
Aby nedošlo k mýlce – třídění a rozumné nakládání s odpady, to v žádném případě není jen záležitost nějakého ekologického aktivismu. Je to – jak jinak – také věc peněz. Odpad je totiž čím dál dražší špás. Je to vidět nejen na skutečnosti, že obec každoročně musí odpadové hospodářství oproti vybraným poplatkům dotovat částkou blížící se půl milionu korun, ale také na tom, že takzvaný skládkovací bonus, tedy zvýhodněná sazba dle zákona, pokrývá v Malenovicích ani ne polovinu skutečného množství odpadu. Za zbytek (více než polovinu) tedy aktuálně platíme nikoli 500, ale 900 korun za tunu. A bude hůř…
Nebo možná nebude. Když začneme u odpadkového koše trochu více přemýšlet.
Aktuální poruchy na konkrétní adrese můžete ověřit či nahlásit také na portálu: bezstavy.cz